NFO.SK

• Index
• Freehosting
• Spyros
• Archív

Horoškola na Zamke 2005

rosta | 24-08-2005 | počet komentárov (1)
tagy: Aktivity| Lezenie| Netriedené| Slovensko| Vysoké Tatry

Sobota 13.8.2005

Tož vyrážíme na horoškolu. Odjíždíme okolo 6:00 od Honusouců a kolegu pana Víška vyzvedáváme na Vodárně. Naše pytlíky (baťohy) dosahují úctyhodných rozměrů a poměr váha/výška vychází tak 1:1. Cestou se vcelku nic zvláštního nestalo a až na pana Víška se osádka �?erného Golfu dobře bavila na téma řidi�?ských schopností našich polských sousedů. Co se dělo v Agile nevím, ale na �?urpauze před Liptovským Hrádkem se tvářili nějak divně. Dnes už vím, že je to setrvalý stav.

Ve Smokovci jsme se vykulili pod lanovku a Tygr s Blankou jeli hodit auta na Felíciu k Dušanovi. Samozřejmě později tvrdil, že jsme to zaparkovali blbě, a že Agila je hnusné auto bez hlavy. Doufám, že dorazí na Zámku, abychom mu mohli naříznout lano. Pan Víšek si odešel vyměnit peníze a objevil se až před odjezdem lanovky na Hrebienok. Dali jsme jídlo a vyjeli. Volám Sveťovi a mám prvé mínus, protože je ještě v Popradě a volat jsme měli už při příjezdu. S našimi „pytlíkmi“ se potácíme na Zámku a ubytováváme se v tzv. Agregátě. Vzhledem k tomu, že vodní turbína je mimo provoz chápeme o chvílu velmi dobre význam slovního spojení „ubytování v agregátě“. Vypnuli ho už ve 22:30 …

Neděle 14.8.2005

Ráno budí�?ek ve 4:30. Opakuji ve 4:30 a o půl šesté vyrážíme na naši první „zoznamovací“ tůru. V�?era ještě Sveťo provedl kontrolu a rozdělení materiálu a nacvi�?ili jsme slaňování na Lomnické vyhliadce. Čaká nás taký lahký dvojkový terén. Z chodníka v Malej studenej dolině odbo�?ujeme u druhého limbového hájika vlevo přes potok do kosovky. Milý dení�?ku, dnes už všichni víme, že chůzi v kosovce se nic nevyrovná. Snad jen chůze v mokré kosovce. Anebo snad chůze v mokré kosovce potmě. Ale o tom později.

Je mlhavo, ale jak stoupáme žlebem do sedla za Oštepmi, za�?íná se rozpouštět a vynořují se okolní štíty. PAR�?DA! Ze sedla se prodíráme v kokotdrevině pod Kopu nad Ohniskom a v sedle nad Ohniskom přecházíme vlevo nad Velkou Studenou dolinu. Pak po balvanech pod Vežou nad Ohniskom na terasu Malého Kostola 2 095,4 m.n.m. Nádherné stěny. Některé z nás za�?ínají svrbět ruce. Kamzi�?í stezkou pokra�?ujeme pod Velký Kostol, kde máme desiatu o pol desiatej. Rozdělujeme se do dvojic a Sveťo nalízá s holkama do stěny. Už po dvou metrech nadšeně volá: „Super �?tyrkový za�?iatok, nesmíš sa tla�?iť do kůta a treba liezť rozporom“. Pěkný za�?átek, veru pekný. Málem jsem se tam pos… No nějak jsme to vykrosili na vrchol Velkého Kostola 2 165 m.n.m. Holky jsou nějaké přešlé, takže to rozebíráme a fotíme se na vrcholu. Poslední dolézá pan Víšek a vybíjení skob se mu dle výrazu evidentně líbí. Dvě cvi�?né délky jsou za náma.

Ptám se Sveťa na trasu zostupu, na�?ež se Sveťo hluboce zahloubá do �?etby Puškáša. Sestupujeme do žlabu Bráni�?ky. Je to kapku prudké. To byl milý dení�?ku eufemismus. Zostup na sra�?ky. Cvaká nám u riti. S jedním slaňákem sa jebeme dole žlabom a po strmých trávách do Veĺkej Studenej. Sám Sveťo prohlašuje, že zostup bol ťažký a jeho samotného to prekvapilo. Nu což. Sveťo si splnil sen a my máme vrchol, na který moc lidí nechodí. Kolem 20:00 jsme utahaní na Zámce. Cestou vidíme vrtulník jak zachraňuje nějaké lidi ze Slavkovského štítu. Vrtá nám hlavou pro�?, když Sveťo šel s námi. Tolik k seznamovací 14,5 hodinové túře.

Pondělí 15.8. 2005

Dnes nás milý dení�?ku �?eká odpo�?inkový metodický den. Vstáváme až v 7:00 a vycházíme směr Malý kostol, kde máme v plánu výuku štandování a lezení cca dvou délek. Sveťo říká, že je to pohodová troje�?ka. Když jsem namátkou otevřel v�?era Puškáša, do�?etl jsem se: III. Lezení, celkem šest délek. Pozor! Nástup veľmi ťažký. Tož to som zvedavý. První délka v pohodě, akorát trošku v „potů�?ku“. Pak malý štand a bordel na štandě v praxi. Sveťo leze bez jištění a �?istí stěnu. Balvany, které hází do doliny doprovází slovy „jeb ho tam“. Odlézám z prvního štandu a sakra. Komínek a trhlina do které se mi nevleze pohora. Na Sveťovu radu „ser na to, v Tatrách lez ako sa dá“, se chytám smy�?ky v hodinách a posléze friendu a funím na plošince. Pak už pohoda. Vybíjení skob se panu Víškovi i nadále líbí. Říká něco o cypech a my netušíme jak to myslí. Padá údajně nedemokratické rozhodnutí pokra�?ovat dále a dosáhnout vrcholu. Nabíráme výšku a štand od štandu se pomalu zlepšuje naše uzlování a z velkého bordelu na štandu se dostáváme pouze k bordelu na štandu.

Stoupáme hrozně pomalu, ale stejně výška a expozice působí. V 18:30 se poslední z nás doškrábala na vrchol. Fotíme, kupujeme lana, jíme a za�?íná chcát. Opět brutální sestup v dešti. Cestou mimochodem dáváme Kopu nad ohniskom. Malá plotna zpestřuje sestup. Tygr navádí: pravá noha, kurňa prvá sy blbý, to je levá. Stmívá se. Za šera jsme v sedle Za oštěpmi. Sto metrů pod sedlem zapínáme �?elovky a Sveťo i nadále s deštníkem v rude sestupujeme terénem bez baterky a volá: „Už je to dobré, už je to jednoduché“. Dení�?ku, �?ekal jsem, že s tím deštníkem v ruce poleze i na Kostol, ale zklamal mě. Měl ho celou dobu v batohu.

Nálada na bodu mrazu. Když se to položí, bloudíme v kamenném moři a v kosovce. Furt lije, tma jak v riti a v botách �?vachtá. Hurá potok!!! Sbíháme po chodníku na chatu. Sveťo mezitím padá po zádech z chodníku. Nic mu není, takže se zdecimované družstvo baví. Na chatě jsme ve 23:00. Odpo�?inková túra kon�?í. Vítá nás Jožko a děv�?ata s ve�?eří. Cca o půlnoci dáváme uschnout věci do kotelny a těšíme se na další odpo�?inkový den.

Úterý 16.08. 2005

Opravdu odpo�?inkový den bo ch�?ije a ch�?ije. Dopoledne a �?ást odpoledne trávíme sušením věcí a výměnami novin v mokrých gorá�?ích. Pan Víšek vyráží do Smokovce, Nikol s Mirkem na Hrebienok. Normální �?ást družstva tyto aktivity prokládá spánkem, ale Mirek se Sveťom vyráží na vynášku dřeva, kterou Mirek efektně zakon�?uje v záblescích fotoaparátů ceprov před chatou. S malým zpožděním za�?íná přednáška – Taktika postupu a štandovania ve stěně. Malé zpoždění tzn.hodinu nemá na svědomí nikdo jiný než pan Víšek, který se zapomněl v cukrárně nebo kde.

Po ve�?eři pokra�?ujeme Tatroznalectvom. Sveťo dává tipy na túry, �?teme dení�?ek a kecáme až do půlnoci. Tomu se říká pohoda. Předpově�? hlásí rovnou ze stanice Lomnický štít setrvalý stav, takže to zítra vypadá na druhý přednáškový den. Předběžný plán dalších dnů vyzerá takto: �?tvrtek – zlepšení a protrhání obla�?nosti = výstup na Lomni�?ák, pátek – hezky = Cesta k slnku a výstup na Veĺký Ĺadový. To jsme zvědaví jak se to nakonec vyvrbí.

Středa 17.08. 2005

Furt ch�?ije. Postupně se budíme. Sveťo a Rosťa jakožto ranní ptáci oto�?í 2x krosny se dřevem a v deset za�?íná Tatroznalectvo II. Po zralé úvaze a rozboru dostupných informací vítězí přednášková místnost kotelna. Je tady totiž nejlepší akustika. Všichni tupě �?umí jen já, milý dení�?ku, si poctivě dělám poznámky k najkrajším túrám v Tatrách. Po obědě se scházíme opět v kotelně. Mimochodem furt ch�?ije. Probíráme záchranu padnuvšího spolulezce prusíkováním. Tak nějak doufáme, že to nikdy nebudeme potřebovat.

Následuje prohlídka turbíny a vynikající akrobatický kousek dvojice Tygr a Rostin, kteří zavěšují lano pod převis, kde budeme trénovat prusíkování. Všichni tam postupně visíme jak pí�?alky a provádíme série nekoordinovaných pohybů. Sveťo sa pridal se slovy „naposledy som prusikoval před 15-mi lety“. Hladce prošel Mirek, který kdysi prusíkoval odněkud z Macochy nebo co. Nejveselejší vystoupení si připravila Nikol. Po druhém akrobatickém �?ísle dvojice Tygr a Rosťa jsme odešli na chatu a odnosili zbytek dřeva. Pan Víšek vyrazil v sandálkách a těsně před chatou si vesele posko�?il z kamene na kámen. O sekundu později jeho krosna vyorala solidní brázdu v chodníku před Zámkou. Je to ale kluk šikovná! Po delším �?ekání na ve�?eři sedíme v chatě, valíme do kytar a střídáme polské, �?eské a slovenské songy. I chatárka Janka je spokojná. A ještě jedna důležitá zpráva. Vlastně dvě. Okoupal jsem se a furt ch�?ije.

Čtvrtek 18.08. 2005

Ráno vstáváme v 6:30 a je domluveno, že odchod bude plus mínus v 7:30. Dnes je pozadu Sveťo, což �?ást družstva spokojeně komentuje. V plánu máme Skalnaté pleso, pak lanovkou do Lomnického sedla a po dvojkové hraně na Lomni�?ák. Chvílema prší a dost fu�?í. Podezření se potvrzuje. Lanovka nechodí na výstup můžeme kvůli větru zapomenout. Mám dojem, že to družstvu ani Sveťovi až tak nevadí. Jsme nějak v útlumu. Sveťovi se daří domluvit exkurzi ve hvězdárně Slovenskej akadémie věd. Je to zajímavé a výklad absolvujeme v prvé kopuli. Ten fyzik, astronom na nás docela udělal dojem.

Ze Skalnatého sbíháme zpátky na chatu a na Hrebienok. Na Hrebienku si pronajímáme koloběžky. To bude šupa. Trochu nás znervozňuje, když na nás věší nákoleníky, náloketníky a přilby, které jsou viditelně odřené. Prý to někteří rozjeli. Fi�?ák dopadl dobře a za chvíli jsme dole. Dáváme oběd, kupujeme průvodce a scházíme se v cukrárně s Nikol a Mirkem. O chvílu prichádza Spyros a Yf�?ou. Dušan konstatuje, že vyzeráme celkom zdecimovaný. Kecáme a domlouváme další lezení někdy 3.-5.9., Šadkove platně na Baranie rohy.

Cestou z Hrebienku hrajeme slovní fotbal, který jednozna�?ně prohrává nejblbější. Jsem si myslel, že u�?itelé střední zahradnické školy disponují vyšším duševním potenciálem. Te�? sedíme a ve�?eříme i s Lenkou, Sveťovou dcerou, která popisuje jak svoje Sibiřské Husky tla�?í na sáňkách na pretěkoch. Vždycky jsme si mysleli, že je to naopak, ale asi je to nějaká krajová špecialita. Kromě toho psi v Papradu žerů vlastné búdy. Ještě pohrajeme na kytary a zítra budí�?ek ve 4:00 a v 5:00 odchod. Cíl: Cesta k slnku, Malý ĺadový, Velký ĺadový. Hlavně ať vyjde po�?así.

Pátek 19.8. 2005

Ráno vstáváme mezi 4:00 a 4:15. Podivné postavy s napuchlýma o�?ima bloudí kolem chaty, vaří �?aj, polívku a chystají sva�?inu. Například Blanka se budí až u Téryho chaty. Lehce poprchává, což na náladě nepřidá. V Malej Studenej doline za�?íná svítat. Postupně se obla�?nost trhá a Prostredný hrot ozařuje proužek sluní�?ka. Vypadá to neskute�?ně. Než dorazíme na Téryho chatu obla�?nost se roztrhá a Velký Ladový na nás vykoukne z mraků.

Dáváme �?aj a rozhodujeme se mezi túrou Žltá stena – Dudkeho lávky – Prostredný hrot a Cestou k slnku – Malý Ladový – Velký Ladový. Vítězí varianta b) a vycházíme směr Pfinova kopa – Sedielko. Cestou fotíme kamzíky a Cestu k slnku, která působí docela impozantním dojmem. Trochu nás mrazí v zádech. Po cestě v suti následuje malé intermezo – pana Víška zachraňuje Sveťo z traverzu a Tygra chytá sra.. poté co se navlíkl do sedáku, prsáku atd. První leze Mirek a tahá asi 5 délek. Kolem něj „pobíhá“ Sveťo s deštníkem a pali�?kou :-) V každém případě nástup do stěny stojí za 1,2,3. Vytla�?uje je to a vůbec. V jednom místě nám s Blankou utekli a ztrácíme orientaci – blbá délka.

Za námi nalízají nějací Blaváci a my na ně ob�?as pustíme nějaký ten šutr. No já bych za někým cestu nelezl. Pak už to za�?íná být pěkné lezení. Pětkový úsek byl alespoň podle mně nejpěknější �?ástí Cesty k slnku. Abychom zkrátili zbyte�?né prodlevy, tak mě Sveťo po zabití skoby v V. platni povzbuzuje slovy „Pohni sa lebo ti tu zaspím“. Pod vrcholem mizí Svěťo a valí pro Nikol a Pavla a doprovází je na Velký Ladový. Prý si taky užili cho�?áku. Ha, ha. My po pěti hodinách lezení dobýváme vrchol. Sluní�?ko, mraky pod náma, parádní výhledy. Scházíme do Sedielka, kde dáváme sva�?inu a scházíme na Téryho chatu. Celkom hotoví scházíme na Zámkovského chatu, ale ten pocit … Ve�?er se ještě marně snažíme o nějakou zábavu, ale postupně to odpadá.

Sobota 20.8. 2005

Tož se nějak tak budíme. Teda budí mě krysa Víšek v 7:00. Já už neusnu a on si jde spokojeně schrupnout. Postupně se nedobrovolně budí i ostatní. Pak už jen balení, lou�?ení a odchod na Hrebienok odkud sjíždíme lanovkou. Návštěva cukrárny nesmí chybět a Blanku s Tygrem veze Sveťo na Felíciu pro auta. Pak ještě kecáme s Dušanem a Yf�?ou. Druhá osádka už je na cestě do Ostravy. Ve�?er ještě celou akci hodnotíme s Tygrem u Honyša cca do 1:00. Závěr? Bylo to super, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín …

Komentáre