Dra?í štít
spyros |
01-10-2006 |
počet komentárov (0)
tagy: Aktivity| Lezenie| Netriedené| Slovensko| Vysoké Tatry
Dra?í štít (30.09.2006): Chata pri Popradskom plese (1500 m.n.m.) – Zlomiská – Kotlina pod Dra?ím sedlom – cesta Flinstonovci a Drak na Malý Dra?í zub s variantom v dolnej ?asti (M. Bobov?ák, I. Franková, 3.6.2005, IV-V) – Veľký Dra?í zub – Dra?í štít (2523 m.n.m.) – Vyšné Dra?ie sedlo (2490 m.n.m.) – Dra?ie sedlo (2223 m.n.m.) – Kotlina pod Dra?ím sedlom – Zlomiská – Chata pri Popradskom plese
- cesta Flinstonovci a Drak na Malý Dra?í zub s variantom v dolnej ?asti (M. Bobov?ák, I. Franková, 3.6.2005, IV-V)
- Hrebeňom z Malého Dra?ieho zubu (APXIX/68, II-III, A. Martin – J. Breuer, 13.8.1905)
- Zostup (I): Juhozápadným zárezom v stene JV vrcholu Vysokej (APXIX/23, I, M. Déchy – J. Ruman Drie?ný ml. – M. Spitzkopf, 3.9.1874) a cez Dra?ie sedlo do Zlomísk (APXIX/30, CH-I, M. Déchy – J. Ruman Drie?ný ml. – M. Spitzkopf, 3.9.1874)
Liezli sme cestu ?. 3. Zelenou farbou je vyzna?ená varianta + žltou bodka sú naše stanoviská + som pridal hodnotenia obtiažnosti.
- 1. dĺžka – nástup je vpravo od špáry AP74, po odleze na rampu ide Bobošova cesta šikmo vpravo, variantík ide cca 6m pod hore rampou a štand je nad hladkou platňou. Poznávacie znamenie stará skoba v lokri.
- 2. dĺžka – Variant za V. Je to v podstate napriamenie 2. dĺžky a dá sa spojiť do jednej lanovej dĺžky s prvou dĺžkou. Zo stanoviska prestúpime vpravo a fi?íme smerom vpravo hore. Cestou sme našli 2 staré skoby. Na záver si pmôžeme jedným stupom v špáre, ktorú sme mali celý ?as po pravej strane a dôjdeme na druhé stanovište, kde by mala byť skoba so šlingňou avšak doporu?ujem povyliezť ešte tri metre na pohodlnú policu.
- 3. dĺžka – pohodlne pilierikom a následne vlezieme do širokého vhĺbenia.
- 4. dĺžka – po pekných platniach vľavo od vhĺbenia sa dostaneme na stret vhĺbenia a platní.
- 5. dĺžka – prekro?íme žľab a prejdeme na ľavú ?asť šítovej steny Malého Dra?ieho zubu. Odtiaľ šikmým traverzom doprava a priamo hore. Pekná dĺžka.
- 6. dĺžka. Dolez na hrebeň a štand na Veľkom Dra?om zube, kde dolezieme krásnymi polženými platňami.
- Ďalej pokra?ujeme po hrebeni na Dra?í štít. 10m od vrcholu je skoba so zlaňovacími slu?kami a ?alšia je vo Vyšnom Dra?om sedle, avšak so 60m lanom (30m zlanenia) sa to dá zlániť na 1 raz. Zostupujeme najprv terasou smerom ku kohútiku a pred centrálnym žľabom ideme dole pilierom zvaným JV zárez po pevných stupoch a chytoch až do Dra?ieho sedla.
Neviem ako vás, ale mňa pri takýchto pohľadoch prepadá mystická nálada. V popredí zatemnený Klin a za ním v ranných oparoch mýtická Kráľova hoľa.
Dra?í hrebeň v prvých lú?och slnka (v popredí Veľká Dra?ia hlava).
Dra?ia dolinka s Dra?ím plesom z hrebeňa.
Nie?o z lezenia. Na prvom zábere Spyros na druhom štande a na ?alšom Robo lezie pekné platne v štvrtej dĺžke. Ešte v neposlednom rade musím spomenúť Rigiho, ktorý liezol s nami. Výkonostne je isto lepší ako my s Robom, ale má sa ešte ?o u?iť o istení a práci s lanom :-).
Nie?o na záver. Pitoreskná Ihla v Dra?om a západ slnka v jesenných Zlomiskách.
Pozdrav z Tampere
rosta |
28-09-2006 |
počet komentárov (0)
tagy: Cestovanie| Fínsko| Netriedené
Už tři měsíce jsem nebyl v Tatrách. Ufff… Minulý víkend místo radovánek na tatranských štítech jsem finišoval s prací, abych mohl s relativně ?istým stolem vyrazit na konferenci ve Finsku. Tož jsem tu.
Nerad bych z Tampere poznal jen kongresové centrum a hotel, takže jsem po ?tvrté hodině provedl taktický ústup, oželel Plenary session spole?ně s Get together cocktails :-) a vyrazil do okolí.
Tampere Hall.
Dvousettisícové Tampere leží cca 180 km od Helsinek mezi dvěma jezery Näsijärvi a Pyhäjärvi. Zvlášť Näsi vypadá jako mini moře. Má rozlohu 257 km² a dosahuje maximální hloubky 58 m. Leží v nadmořské výšce 95 m a je na něm 598 ostrovů.
Jezera, která vykazují 18 metrový rozdíl v nadmořské výšce svých hladin, spojuje uprostřed města krátká, asi dvoukilometrová, řeka. Protože původně to byly spíše velké peřeje, než řeka, nazývá se Tammerkoski (koski znamená finsky „peřeje“). Dnes je řeka zregulovaná, s dvěma jezy a ?áste?ně te?e i několik metrů nad okolním terénem (viz Wikipedia).
Bydlím na ulici Koskikatu, takže docela romantika u peřejí.
Okraj města a typické severské domky.
O?ima návštěvníka z východní Evropy:
a) Finsko je placaté.
b) Všechno se kope v žule.
c) Řidi?i dodržují rychlost.
d) Jsou tady jezera, lesy a sem tam obydlí.
e) Třetina lidí v Tampere chodí příšerně rychle (nemyslím si, že ze spěchu).
f) Druhá třetina jede na kole a sou?asně telefonuje.
g) Třetí třetina je z ?ásti v domácím lé?ení po srážce s cyklistou.
h) Je tady na můj vkus docela draho, takže se těším na ?eské pivo za 19,-K?.
i) Finské studentky asistující na konferenci z ní dělají poněkud atraktivnější záležitost než se původně zdálo.
Jezero Näsijärvi.
Vše zásadní tím bylo ře?eno, takže na podzimní Tatry se on-line z Tampere těší
Rostinën Honüskikäti
PS: Pořád nevím jak se řekne Finsky dobrý den, ale nepokouším se to ani zjistit, protože bych to za a) nevyslovil a za b) nezapamatoval.
Kresaný roh
spyros |
26-09-2006 |
počet komentárov (0)
tagy: Aktivity| Lezenie| Netriedené| Slovensko| Vysoké Tatry
Kresaný roh (24.09.2006): Zbojnícka chata (1960 m.n.m.) – Malý Závrat (2270 m.n.m.) – hrebeňom na Kresaný roh (D. Reichart, 3.8.1923, IV) – Zbojnícka chata (1960 m.n.m.) – Hrebienok (1285 m.n.m.)
- Prístup na Malý Závrat (I): (APX/2)
- Hrebeňom z Malého Závratu na Kresaný roh: výstup (APX/3, IV, D. Reichart, 29.6.1951)
- Zostup (I): (APX/4, APX/9)
Ráno nás zobudil vrtuľník, ktorý zásobuje chatu na zimu. Dnes sme sa vybrali na Kresaný roh, lebo sme si nezmyselne mysleli, že pôjde o peknú krátku túru.
Nepríjemnou sutinou sme vyšľapali do sedla Malý Závrat, kde ako vidno bolo ozaj veterno. Naviazali sme sa. Prvými dvoma dĺžkami sme sa dostali do štrbiny pod štítovú stenu. Veži?ky v hrebeni sa obchádzajú v pravo. Všetko je totálne zvetrané, takže ja som si pre seba premenoval Kresaný roh na Zvetraný roh.
Zo štrbiny vidíme dve špáry v severovýchodnej stene. Za?ína sa pravou a potom sa pretraverzuje do ľavej špáry, ktorou sa na jednu dĺžku vyjde na vrchol. Mohla to byť pekná exponovaná štyrka nebyť lokrových stupov, chytov a ľadového vetra, v ktorom meraveli prsty.
Zostup mal byť podľa sprievodcu ľahký, no ?akala nás totálne rozdrbaná stena. Prvou dĺžkou sme zostúpili s Mocom a Márom žliabkom na juh a potom sme natraverzovali naspäžna hrebeň. Moco si len opakoval: “Ke? sa toto s nami ujebe…” No našťastie mu žuchla iba vysiela?ka a aj tá sa zázrakom zastavila pár metrov pod ním na polici. V druhej dĺžke ho ešte trafil po odviazaní šuter do hrude, takže kým sme s Márom pobalili matroš, Moco zišiel pod Malý Závrat a my dvaja Rovienkovým žľabom k Ľadovému plesu.
Ranná Kupola.
Ranná Východná Vysoká.
Ranná Divoká veža.
