ManHimself on tour with his film
manhimself |
04-06-2006 |
počet komentárov (0)
tagy: Marcel Lacko Film| Netriedené| Spolo?nosť
“Only a glimpse, as through a tall window, could be seen of the great valley in the gloaming below…?
UNDERFILM
Slovenské turné underfilmu prinesie pár filmov ?eských aj slovenských, známych aj neznámych autorov.
Utorok 30.5. o 19.00 … A4 – Nultý priestor, Nám. SNP 12, Bratislava
Streda 31.5. o 20.00 … Stanica, Závodská cesta 3, Žilina Zárie?ie
Štvrtok 1.6. o 19.00 … IC Culture Train, Nižná úvrať 25, Košice
s osobnou ú?asťou autorov …
Ambidexter a.k.a. Marcel Lacko a Francis a.k.a. Julian Bosak
vstup voľný
Česká distribu?ná sieť Underfilm je projekt, ktorý podporuje amatérsky, nezávislý a nekomer?ný film. Motivuje za?ínajúcich filmárov a pomáha zvyšovať úroveň ?eskej filmovej produkcie…
ManHimself paused and sighed, and turning his eyes southward softly he sang:
We got it together, didn’t we?
Nobody but you and me.
We got it together, baby.
My first, my last, my everything.
And the answer to all my dreams.
You’re my sun, my moon, my guiding star.
My kind of wonderful, that’s what you are.
ManHimself weighed the Movie in his hand, hesitating, and forcing himself to remember all that Bosák, also featured in Marcel Lacko film “…are you here? I’m sleepwalking again”, e.g. Trailer 26 – Zdv, had told him; and then with an effort of will he made a movement, as if to cast it away – but he had found that he had put it back in his pocket. But it was a terribly narrow shave, so to speak.
“Speed now, fair guests!” Marcel said. The people in Žilina were friendly with the Košicelanders and the authority of Martin and Peter (as the heads of the Underfilm family were called) was still acknowledged by the filmmakers between Bratislava and Prague.
ManHimself spoke no more of the small news of Košice far away, nor of the dark shadows and perils that encompassed him, but of the fair things he had seen in the world, of the Czechs, of the stars, of trees and the gentle fall of the bright year in the woods. But Julian Bosák was not seen: he was not “in the open”, for it was night and he still had his elven-cloak.
ManHimself got roused himself last night, and then bottled it up again. How old Peter, Bosák and Martin came by the plant…
“It will not be long before we reach the branching roads and come to Bratislava, where the battle was fought two nights ago.” And we of Slovakia grow like other men, like the men of Czech republic; for even they, who are the foes of Julian Bosák, shun Martin with Peter and speak of ManHimself with dread.
For Bratislava stood at an old meeting of ways; another ancient road crossed the East Road just outside (the dike at the western end of the village, and in former days men and other folk of various sorts had traveled much on it). In the small hours Peter and Martin got up and came to ManHimself, whose turn it was to watch.
Nor could they get away just now, as Katka Raševová, starring in “…are you here? I’m sleepwalking again”, e. g. Trailer 28 – Slide show, had pointed out. Even as Peter with Martin sat and stood, as if suddenly frozen, it was answered by another cry, fainter and further off, but no less chilling to the blood.
You have been trying to trap me in words, playing with me? “Why are there so few when Matúš Gomol?ák, also featured in “…are you here? I’m sleepwalking again”, e. g. Trailer 25 – Svetlušky, has lived in this country so long?” asked ManHimself.
For a whole day Katarína Raševová took to her paddles and hastened forward. Bare woods stalked along either bank, and Peter and Martin could not see any glimpse of the lands behind.
Peter’s face was peaceful, the marks of fear and care had left it; but it looked old, old and beautiful, as if the chiseling of the shaping was now revealed in many fine lines that had before been hidden, though the identity of the face was not changed. “ManHimself stands here and there in the wood or under its eaves, silent, watching endlessly over the trees; but deep in the darkest dales there are hundreds and hundreds of them, Martin believes.”
At that moment ManHimself saw the sun rise out of the reek, or haze, or dark shadow, or whatever it was, that lay ever to the east, and it sent its golden beams down upon the trees and glades about him. The general meaning of the song was only too plain; for now Zdena Zvadová, starring in “…are you here? I’m sleepwalking again”, e. g. Trailer 7 – Are Simply Skilled, took out whips and whipped them with a swish, smack!, and set them running as fast as they could in front of her; and more than one of the dwarves were already yammering and bleating like anything, when they stumbled into a big cavern.
Helfštýn a Horní Potštátské skály
rosta |
24-05-2006 |
počet komentárov (0)
tagy: Aktivity| Cestovanie| Lezenie| Netriedené| Česko
Cvi?né skály pod hradem Helfštýn (20.5.2006)
Vyrážíme za lezením – vlastně jako skoro každý jarní víkend :-) Tentokrát na plotny pod Helfštýnem nedaleko Lipníka nad Be?vou. Cestou se zastavujeme na dobře a nově vyjištěném lomu pod Potštátem (ale o tom někdy příště).
V průvodci se o helfštýnských skalkách píše:
“Skály pod zříceninou hradu Helfštýna tvoří poměrně rozsáhlý celek … Metamorfované slepence jsou zde vyvrásněny v monolitické vrstvy o sklonu kolem 60° a nabízejí specifické plotnové lezení. Místní zvláštností je i klasifikace. Terén je víceméně neporovnatelný s jinou podobnou oblastí a proto je u některých cest obtížné posoudit obtížnost vzhledem ke stupnici UIAA”.
(Moravské skály; Skýpala, Wolf; Valašské Meziří?í 2002)
Můžu dosvěd?it!!!
Po dlouhé době mně – amatéra – který leze netechnicky a hlavně rukama bolí nohy, konkrétně oba palce od balancování na milimetrových stupech. Neuvěřitelné.
No a zvláštnosti místní stupnice? Není trojka jako trojka :-)
Pěkné a zajímavé lezení, dobře odjištěno.
Direttissima III+
Lízinka III +
Nevěrnice IV
Bezejmenná III
Cestou zpět se ještě zastavujeme v centru Lipníka nad Be?vou s docela fotogenickým náměstím a zbytky kruhového opevnění.
Tak doufám, že zítra nebude pršet – v plánu je Godula u Komorní Lhotky v Beskydech …
Horní Potštátské skály aneb “Jak funguje psychika postaršího prvolezce … ” (21.5.2006)
Po?así vyšlo, takže po v?erejším helfštýnském lezení vyrážíme na Potštát.
Horní Potštátské skály jsou vidět z cesty mezi Potštátem a Olšovcem – cca 2 km od hospody U tlustého Jana směrem na Potštát vpravo. Jsou perfektně a nově vyjištěné a to způsobem, který nám – za?ínajícím amaterům v pokro?ilém věku se silně vyvinutým pudem sebezáchovy – plně vyhovuje.
Nákresy cest, popisy atd. ?erpáme z Montany ?. 1/2006 a chtěl bych poděkovat OVK S.M. a bráchům Bartoškovým za skvělou práci. V bývalém lomu si zalezou opravdu za?áte?níci i sedmi?koví lezci. Díky!
Nalízám do cesty zvané Vendulka za IV. Nástup se zdá nějaký těžší, ale po v?erejším tréninku na ministupech na Helfštýně se mi leze docela dobře. Slaním dolů a pouštím Blanku na druhém konci a ještě si tak studuju nákresy cest, abych zjistil, že jsem právě vylezl variantu Táni za V+. Kdybych to věděl předem … tak bych se ur?itě strašně vybál a vůbec bych si na prvním konci nevěřil. Takže tolik k psychickému rozpoložení za?ínajícího postaršího lezce :-)
Perfektní lezení, perfektní neděle, všichni (v?etně Blanky) jsme se vystřídali na prvom.
Cesty.
Prvýkrát u lekára
spyros |
23-05-2006 |
počet komentárov (2)
tagy: Poznámky
Dnes bol synátor prvýkrát u lekárky. Tá skonštatovala, že bábätká priemerne priberajú 300 gramov týždenne. Náš valibuk priberá 400 gramov, ale zase je aj dlhý jak šľak.
« predchádzajúce príspevky — nasledujúce príspevky »
