Velická stena
spyros |
03-09-2005 |
počet komentárov (3)
tagy: Aktivity| Lezenie| Netriedené| Slovensko| Vysoké Tatry
Velická stena Z (2230 m.n.m., 02.09.2005): Sliezsky dom (1670 m.n.m.) – cesta “Biely výlom” (IV-V) – Velická stena (2230 m.n.m.) – Granátové lávky – Kvetnica – Sliezsky dom – Tatranská Polianka..
Vo štvrtok nám na schôdzi doporu?ili ľavú hranu vo Velickej stene, ke?že nás predseda vyvezie na Slezan ráno v piatok. Tu mi Moco hovorí, že to liezli šiesti s Rudom a je to orienta?ne náro?nejšie. Oni idú vegetovať s babami na Dvojitú vežu a tak. Ja by som sa aj pridal, ke? vonku fúka, ale Yf?a chce liezť :-). Rozhodujeme sa pre cestu “Cez výlom” v západnej ?asti Velickej steny napravo od “jaskyne”, ku ktorej máme v Gálfyho sprievodcovi pekné topo.
Prístup je v pohode. Nad ve?ným daž?om v Kvetnici sa po suti stúpa žľabom pod “jaskyňu”. Pred ňou sa odbo?í vpravo do depresie a nakoniec sa vľavo vystúpi nad “mini jaskyňku”, kde vyťahujeme matroš a budujeme štand. Potiaľ je to za II. Odtiaľto sa asi v júni 2005 pri zlaňovaní cez starú skobu zabil jeden Slovák. Asi mal ísť peši ako jeho kolega. Hmm.
Podľa mojej milovanej to bola najkrajšia cesta, akú liezla doteraz v Tatrách a asi to bolo aj preto, že sme v nej boli sami. Čistá klasika = veľmi logická línia, kde idete “kade pustí”. Na niektorých štandoch sú Tatarkové borháky z roku 2005. Päťkový úsek bol podľa mňa za päť. Na konci tejto poslednej dĺžky píše sprievodca 120 metrov za II-III, ale v skuto?nosti je to chodní?ek na vrchol. Zostup cez lávky do Kvetnice je I-II.
Yf?a sa pripravuje na prvom štande, ktorý zbúchal zo skôb osobne Spyros (tie veľké friendy si už budeme musieť zadovážiť). Cesta dole ubehla rýchlo, akoby aj nie, ke? ?lovek zostupuje rozprávkovou krajinou granátových veži?iek.
Kickboxer u?í psa svému umění
spyros |
26-08-2005 |
počet komentárov (0)
tagy: Poznámky
Egonov príbuzný sa ?iní. Via Bleskově .
Londýn – Nau?it také svého psa bojovému umění se rozhodl bývalý mistr světa v kick-boxu Russ Williams. Jeho patnáctiměsí?ní ruský teriér pojmenovaný Ringo Tsar už podle něj umí zasadit tlapami pořádnou ránu. “Bylo mi jasné, že z něj vyroste velké, silné a inteligentní psisko,” řekl listu Daily Post Williams, který vede v Caerwys v severním Walesu vlastní školu kickboxu. “Tak pro? ho u?it kousat a trhat, jak to u?í své psy jiní? Rozhodl jsem se vycvi?it ho na povel vyskakovat a zasazovat tlapami rány do boxovacích pytlů nebo někomu vyzbrojenému vycpávkami.” Černí ruští teriéři byli speciálně vyšlechtěni v bývalém Sovětském svazu. Původně jich využívaly pořádkové síly.
Horoškola na Zamke 2005
rosta |
24-08-2005 |
počet komentárov (1)
tagy: Aktivity| Lezenie| Netriedené| Slovensko| Vysoké Tatry
Sobota 13.8.2005
Tož vyrážíme na horoškolu. Odjíždíme okolo 6:00 od Honusouců a kolegu pana Víška vyzvedáváme na Vodárně. Naše pytlíky (baťohy) dosahují úctyhodných rozměrů a poměr váha/výška vychází tak 1:1. Cestou se vcelku nic zvláštního nestalo a až na pana Víška se osádka ?erného Golfu dobře bavila na téma řidi?ských schopností našich polských sousedů. Co se dělo v Agile nevím, ale na ?urpauze před Liptovským Hrádkem se tvářili nějak divně. Dnes už vím, že je to setrvalý stav.
Ve Smokovci jsme se vykulili pod lanovku a Tygr s Blankou jeli hodit auta na Felíciu k Dušanovi. Samozřejmě později tvrdil, že jsme to zaparkovali blbě, a že Agila je hnusné auto bez hlavy. Doufám, že dorazí na Zámku, abychom mu mohli naříznout lano. Pan Víšek si odešel vyměnit peníze a objevil se až před odjezdem lanovky na Hrebienok. Dali jsme jídlo a vyjeli. Volám Sveťovi a mám prvé mínus, protože je ještě v Popradě a volat jsme měli už při příjezdu. S našimi „pytlíkmi“ se potácíme na Zámku a ubytováváme se v tzv. Agregátě. Vzhledem k tomu, že vodní turbína je mimo provoz chápeme o chvílu velmi dobre význam slovního spojení „ubytování v agregátě“. Vypnuli ho už ve 22:30 …
Neděle 14.8.2005
Ráno budí?ek ve 4:30. Opakuji ve 4:30 a o půl šesté vyrážíme na naši první „zoznamovací“ tůru. V?era ještě Sveťo provedl kontrolu a rozdělení materiálu a nacvi?ili jsme slaňování na Lomnické vyhliadce. Čaká nás taký lahký dvojkový terén. Z chodníka v Malej studenej dolině odbo?ujeme u druhého limbového hájika vlevo přes potok do kosovky. Milý dení?ku, dnes už všichni víme, že chůzi v kosovce se nic nevyrovná. Snad jen chůze v mokré kosovce. Anebo snad chůze v mokré kosovce potmě. Ale o tom později.
Je mlhavo, ale jak stoupáme žlebem do sedla za Oštepmi, za?íná se rozpouštět a vynořují se okolní štíty. PAR?DA! Ze sedla se prodíráme v kokotdrevině pod Kopu nad Ohniskom a v sedle nad Ohniskom přecházíme vlevo nad Velkou Studenou dolinu. Pak po balvanech pod Vežou nad Ohniskom na terasu Malého Kostola 2 095,4 m.n.m. Nádherné stěny. Některé z nás za?ínají svrbět ruce. Kamzi?í stezkou pokra?ujeme pod Velký Kostol, kde máme desiatu o pol desiatej. Rozdělujeme se do dvojic a Sveťo nalízá s holkama do stěny. Už po dvou metrech nadšeně volá: „Super ?tyrkový za?iatok, nesmíš sa tla?iť do kůta a treba liezť rozporom“. Pěkný za?átek, veru pekný. Málem jsem se tam pos… No nějak jsme to vykrosili na vrchol Velkého Kostola 2 165 m.n.m. Holky jsou nějaké přešlé, takže to rozebíráme a fotíme se na vrcholu. Poslední dolézá pan Víšek a vybíjení skob se mu dle výrazu evidentně líbí. Dvě cvi?né délky jsou za náma.
Ptám se Sveťa na trasu zostupu, na?ež se Sveťo hluboce zahloubá do ?etby Puškáša. Sestupujeme do žlabu Bráni?ky. Je to kapku prudké. To byl milý dení?ku eufemismus. Zostup na sra?ky. Cvaká nám u riti. S jedním slaňákem sa jebeme dole žlabom a po strmých trávách do Veĺkej Studenej. Sám Sveťo prohlašuje, že zostup bol ťažký a jeho samotného to prekvapilo. Nu což. Sveťo si splnil sen a my máme vrchol, na který moc lidí nechodí. Kolem 20:00 jsme utahaní na Zámce. Cestou vidíme vrtulník jak zachraňuje nějaké lidi ze Slavkovského štítu. Vrtá nám hlavou pro?, když Sveťo šel s námi. Tolik k seznamovací 14,5 hodinové túře.
« predchádzajúce príspevky — nasledujúce príspevky »
